Halloween 2022
3. 4. 2023
Jak se zrodila první temná myšlenka neboli kde to všechno začalo?
Prvotní nápad
To mě takhle v říjnu 2022 napadlo, že bych mohl dětem připravit pořádný Halloween. Do té doby jsme ho nikdy neslavili, nic nezdobili ani nekupovali. Jen vydlabat dýně a hotovo, nic extra. Vždyť chvilku potom už jsou Vánoce, tak jakýpak copak. Děckám je 6 a 8 let, tak nás ani nenapadlo je nějak moc strašit.
Už nevím kdy přesně, ale řekl jsem si, že bych mohl udělat překvapení. Několik hodin surfování po eshopech se strašidelnýma potvorama, hodně porovnávání a zkoumání, co vše je dnes možné objednat a netrvalo to dlouho a utratil jsem pěkných pár peněz. Za pár dní všechno přišlo. Mám výhodu, že máme větší barák napůl s naší firmou (Úspěšný web s.r.o.), takže nebyl problém poměrně velké krabice s dekoracema schovat.
Světla, hudba...a mlha
Když se do něčeho pustím, ať už je to cokoliv, jdu vždy maximálně do hloubky. Zkoumám danou věc podrobně a ze všech možných úhlů. Rád kombinuji i se znalostmi z jiných oborů a vymýšlím nové možnosti použití. Nebylo tomu jinak u i Halloweenu.
Co by to bylo za strašidelnou atmosféru, když bych to pořádně nenasvítil? Vždyť stíny a tma dělají základ všeho strašidelného. Jelikož mám zkušenosti s Philips HUE žárovkami, tak byla volba jasná. Dost jsme jich doma a ve firmě už měli, něco se dokoupilo. Většina z pokojů v baráku dostala chytré žárovky nebo LED pásky. Venkovní chytrá (směrová) světla už jsme měli, takže bylo logické je také využít.
No a co tomu dodat nějaké ty zvuky nebo hudbu? Jeden venkovní a bezdtrátový repráček (dost výkonný) už jsem používal na zahradě, takže ten se hodil. Druhý, méně výkonný, ale dostačující, jsem dokoupil. Repráčky jsem připojil k počítačům Raspberry PI a stáhnul do nich nějaké „scary“ a „creepy“ melodie.
Tahle kombinace už byla docela slušná atmosféra, ale pro mě to nebylo finální řešení. Říkal jsem si, že by to chtělo ještě pořádnou mlhu, takovou tu hřbitovní. No našel jsem dýmovače, tak jsem hned 2 objednal. Bohužel byly jen vnitřní, tak s tím byly trochu komplikace. A navíc se aktivovaly ručním tlačítkem na kabelu.
Ale představte si houpajícího se kostlivce, náhrobky, strašidelnou hudbu, mlhu a celou tu scénu ještě parádně nasvícenou...mmmm!
Den D
V den spuštění, kolem poledne, jsem pokračoval v utajení. Rodinka zavřená doma a pro jistotu stažené a zavřené venkovní žaluzie. Vše rozbalit, rozestavět, pověsit, připojit, vyzkoušet. Všechna světla připojit do jedné skupiny a nastavit všem stejnou scénu, aby to do oken vysílalo ty správné barvy.
Rozestavět rozumně dýmovače a ty napojit na chytré zásuvky, protože fakt nechcete každou chvíli někam odbíhat a mačkat tlačítko. Prostě jednoduše klikat přes mobil, kdy je potřeba přidat mlhu. Stačí, že bylo potřeba alespoň 1x za večer doplnit do nich tekutinu. No a samozřejmě zaizolovat, což se moc nedá s něčím, co se hodně zahřívá a zároveň potřebuje vyfukovat dým ven.
Kostlivce pověsit z oken, náhrobky zapíchat do země, venkovní Philips HUE světla namířit na náhrobky a visící kostlivce.
Černého anděla postavit na balkón, zatížit, aby neuletěl a také ho víc osvítit. Nabíjení přes USB adaptér, prodlužku, protáhnout do baráku, pořádně zaizolovat. Černý anděl reagoval na zvuk, třeba na tlesknutí, potom se začal hýbat a křičet různé strašidelné hlášky. Je doteď můj oblíbený.
Úplně super bylo, když černý anděl zareagoval někdy v 6 ráno na projíždějící auto a spustil do tmy to své „Aaaaarrggghhh...who disturbs this graveyard...“. Asi netřeba zdůrazňovat, že máme vedle balkonu ložnici :D
Připravit obyčejné svíčky podél chodníku, na dveře připravit pásky „Na vlastní nebezpečí“ a připravit repráky do oken s možností spuštění hudby přes mobil.
A tady nastal první problém - to co jsem měl již otestované, tak samozřejmě nefungovalo a nebyl už čas to řešit. Z repráčků, které byly připojený k Raspberry PI, se linul jen šum. Okamžité řešení - stažení strašidelných zvuků do notebooků a ty připojit rovnou k repráčkům. Možnost vzdáleného ovládání tedy odpadla. No nevadí, příští rok se to dopiluje.
K večeru, takovou hodinku před západem slunce, jsem rodinku poslal ven se zavřenýma očima, aby nic kolem neviděli. Ať se jdou projít, že musím něco dopřipravit.
Nalepit pavouky, havrany a netopýry do oken, připravit nějakou interiérovou výzdobu v podobě usekaných nohou a rukou, strašidelný ubrus na stole, velký pavouk na strop do pokojíku a další drobnosti. No nemají to se mnou lehké :)
Po hodince vymrznutí jsem rodinku povolal domů. Vše jsem spustil, hudbu, dým, světla, černý anděl aktivován. A i když jsem jim šel naproti a ke strašidelnému domu už jsme šli společně, tak výraz menšího z našich skřetů mluvil za vše (viz fotky dole).
No děcka z toho samozřejmě byla paf, vše si prošli. Venku, uvnitř, prostě nadšení. Znáte ten pocit zadostiučinění, když někomu uděláte radost.
Taková nechtěná propagace
I přesto, že jsme byli všichni spokojeni, my podnikatelé nikdy nepřestáváme počítat. Když jsem si dal dohromady ty desítky hodin práce kolem toho a desítky tisíc peněz v tom utopených a vydělil to počtem minut pozornosti dětí... tak to byla hrozně drahá pozornost :)
Rozhodl jsem se to ještě ten večer zmínit na jedné Rakovnické skupině na FB. Jednoduše příspěvkem, že na naší adrese je k vidění Halloween, že je to ideální na procházku a že mohou lidé nakouknout i dovnitř.
Proč neudělat radost i někomu dalšímu, když už jsem si s tím dal tolik práce, že?
To jsem ale neměl dělat! Ještě ten večer se hrnuly davy zájemců. Rodin i jednotlivců. Strašně rychle se to rozšířilo.
Nechali jsme to tedy otevřené celý týden, ale byla to tedy fuška.
Třetí den - třešnička na dortu
Vždy po večerech, když jsme všechno vypnuli a zavřeli, jsem ještě projížděl sociální sítě, cože to o nás lidi píší a samozřejmě mi začaly hned vyskakovat cílené příspěvky. Jeden z nich byl právě z nějakého halloweenu ze zahraničí, fakt parádně nazdobený dům. Ale zaujala mě tam jedna maličkost - hýbající se postavy a ruce v okně. Vypadalo to fakt parádně a reálně. Hned mi bylo jasné, jak je to udělané a že to okamžitě potřebuju.
Druhý den jsme s dcerkou sjeli pro projektor - stačil nějaký levný, úplně základní, tam opravdu nešlo o nějakou ostrost a svítivost v tomhle případě. Žena vytáhla nějaké staré prostěradlo, které jsme hodili přes okno. Projektor jsem namířil z místnosti na toto prostěradlo na okně a pustil... strašidelné video, kterých je dneska na Youtube už plno.
No a od třetího dne jsme měli novou atrakci, která byla většinou hodnocena jako nejlepší. Opět viz fotky na konci.
Čtvrtý den - hoříme
Jak už to tak bývá, tak se nic neobejde bez komplikací. Jeden dýmovač samozřejmě shořel a vyhodil i pojistky umístěné v garáži. Pojistky v garáži, na které jsou připojena garážová vrata. Aha. No asi hodinku jsem řešil, jak se k tomu dostat a vše zase nahodit. Dýmovač samozřejmě v pytli, na vyhození. No nevadí, patřil k levnějším, ale škoda ho je. Dýmovač R.I.P. Efekt dělal parádní. Vlastně jsem do dnešního dne ještě nevyřešil, jak to správně ošetřit. Možná nějakým prodloužením toho krku, ze kterého dým vychází a samotný dýmovač mít opravdu pouze uvnitř, pořádně krytý před vlhkostí.
Vyhodnocení
Musím říct, bylo to dlouhé a náročné. Ale stálo to za to. Bylo hlavně inspirativní se s vámi dávat do řeči, přicházeli jste i s nápady do budoucna. Sami jste to virálně šířili dál mezi své známé. V tom týdnu se mi často stávalo, že jsem mezi úplně cizími lidmi zaslech větičky typu „Ty vidělas ten strašidelnej barák Na Zátiší? Večer tam jdem s dětma“.
Byl u nás i Raport a Deník, kteří o tom napsali.
Kontaktoval nás i redaktor Blesku, jestli by se nemohl zastavit na rozhovor a nacvakat pár fotek. Z toho ale nakonec sešlo, že už bylo pozdě o tom psát - že prý příště (letos) dát vědět s předstihem. Tak uvidíme, jestli se dostaneme i mimo region :)
Přes den se tu zastavila dokonce 1. MŠ, děti se vůbec nebály, líbilo se jim to. Chtěl bych je ale vidět večer ;)
Jeden večer tu zase byl nějaký pán, co si to tu celé procházel a rovnou streamoval na Facebook, takže to fanoušci stránky na FB měli i s hudbou, supr!
A co jsme odhadem počítali, tak jsme fyzicky na zahradě měli ~700 návštěvníků. To jsou opravdu ty nejodvážnější, co vstoupili.
Nižší tisíce lidí to oslovilo minimálně tak, že šli okolo do školy/práce nebo jeli okolo autobusem. Hodně často, i několikrát denně se stávalo, že si to tu autem někdo objel, vyfotil, objel ještě jednou a zmizel...pche, srab.
No a střízlivý odhad celkového dosahu jsou nižší desítky tisíc oslovených online, v drtivé většině samozřejmě přes sociální sítě.
Těšíme se i v roce 2023!
